IIII. KŇIHA: SMISLNOSŤI

6. Kapitola: MODELI

Adeptúm magie při jejix studiu jisťe neušlo, že ekzistují dwje wijádření magie a to pentagram jehowistú se jménem JHŠVH ( Jošua ) a tzv. bafomet se jménem LVTN. Toto slowo psané též hebrejski jako předxozí je wšak latinského púwodu, čte se Lewiatan, a abixom je poxopili spráwňe prostudujme troxu politologii. Kňihu stejného jména napsal známí proklamátor absolutizmu Thomas Hobbes. Jinak se zdá, jedná se o jasné wijádřeňí sebeláski, té síli wšeobjímající a jisťe welmi dúležité. Oproťi tomu pro spráwné poxopeňí jejix proťiwňíkú, to abixom prostudowali ňekteré spisi judaínú. Že jsou též absolutisté je patrné, ale jedná se zcela opačné pohnutky i projewi. Jméno jejix idolu je láska. I to je tedi moc pjekná a nejspíše dúležitá hodnota. Ňicméňe w podáňí obou znepřáteleníx táború jedná se o absolutňí wijádřeňí ať láski či sebeláski a wísledem je tudíš altruizmus a sobectwí.. Wládne jim toťiž jen láska a jen sebeláska.. Hodnoti jedňex u druhíx nemají swé místo. A to se nám zdá troxu na škodu, ačkoli je swím zpúsobem xápeme. Přesto je možno se zamislet nad ťím, že starat se o sebe ( a ňikoli jen o sebe ) a bít soucitní ( ňikoli wšak na swúj úkor ) je docela dost přirozené. Jde tedi o to kombinowat oboje, jak nám to přijde whod, dle našix možnosťí a potřeb a wládu přenexat ňečemu méňe wihraňenému..
Pokud se zamislíme nad swjetem kolem, jisťe nám neunikne, že w něm newládne jen jeden idol, naopak pluralizmus mnoha stran přináší swobodu wšem. Proto wolím Anarxii, wládu přirozeného řádu.
We wesmíru wládne, zdá se práwo silňejšího. Na to lze reagovat buď souhlasem nebo se snažit to zmňeňit. pokud se ale budeme xťít od přirozeného řádu wjecí odpoutat úplňe, zjisťíme že je to možná nemožné. Wesmír, ať už jak už, umožňuje si nám mislit, že jsme páni tworstwa jen ďíki síle misli. Je wcelku úsměwné si předstawit člowjeka w éře dinosaurů. A je to práwje naše misl, jenž nám říká, že ne úplňe má prawdu a nároki ten, kdo je prosťe od přírodi silňejší. Přesto ale odprosťit se úplňe od materiálňího pohledu na swjet se múže wimsťít a to ztrátou rozumu a pádem do wíri. Do wíri bez logiki, hledající wječňe swého proťiwňíka, jenž za wšexno múže. Proto cestou rozumu, cestou bez pánú a wládcú.. Neboť jde o to kdo má rozhodovat co je dobré a co špatné. Anarxistická filozofie nás wede k tomu abixom toto w sobje hledali - ale oprawdu hledali - co je dobré a co ňikoli, a též nás wede k tomu, abixom s ťím ňeco ďelali. Dosťi se zdá, že Anarxie je wšexno jiné než-li předstawují oňi dwa swrxowaňí wládci uniwerza, toťiž Jehowa a Lewiatan.
Ješťe si lze předstawit i wládu, která též neňí absolutistickou ani anarxistickou, ale pozorujeme u ňí ňekteré podobné risi jako ťexto již zmíňeníx. Tuto wládu nazwjeme Alien, jméno zwláštňí i ťím, že čteme-li jej we Welké Arkáňe, twoří oprawdu nej-impozantňejší obrazec - značku. Poďíwáme-li se na Welkou Arkánu (tab. č: ) a čteme-li jednotliwá písmena po sobje, twoří se kolem Diabola w podobje blesku jako bi xťela naznačit.. Ňicméňe nám nejpřitažliwjejší, z globálňího hleďiska, zdá se snad nejwíce wláda Anarxie. To proto, že ona jeďiná striktňe hledá a bráňí prawdu, práwo a předewším je to ona, kdo nabízí nejwíce šťesťí pro wšexni. Co se swobodi tíče, přeje jí co nejwíce - je to nejwjetší utopistka , která ještě zústává nohama na zemi.
TAB:

Čili dá se říci, že tam kde končí Anarxie, začíná jedna z absolutistickíx filozofií. Anarxie je wlastňe též swím zpúsobem absolutistická.. Je to Absolutňí Swoboda, tedi swoboda wšex - zákaz neswobodi - to se tíká i toho tipu otrokářstwí, které celkem přehlížíme - pjestowáňí a požíwáňí ewolučňe slabšíx druhú - zwířat.. Nejde aňi tak o to nesmjet zabít, ale též i o přirozené prostřeďí pro žiwot. Oproťi tomu Alien přeje silňejším, ale záleží mu dosťi na tom jakím zpúsobem. Wijádřeňím jeho politické wúle je Texnókratéa - Umňelecká liga. Otrokářstwí ano, ale podle prawidel.
Anarxie si čiňí nárok na naprosté bezwláďí - tedi maksimálňe na wládu autorit neautoritatiwňíx. Přesto se nelze ubránit poxibám, zda-li je to možné i w širším mňeřítku - politickém ( společenském ), a ne jen osobňím - a zda-li nepatří jen ťem, kdož si ji zaslouží. Též je nutno se zamislit, zda-li ti jenž potřebují nad sebou autoritu mocnou a zosobňenou.. ( na rozďíl od wládi ideí ) budou šťastňi. Nám se zdá, že Anarxie je jen pro anarxisti. Ťi jeďiňe budou xápat swou zodpowjednost za swé kroki. Ťi jeďiňí budou xápat že ňikoli ňikdo, ale každí wládne w Anarxii, a swoboda jednoho je podmíňena swobodou druhého: swoboda mé pjesťi končí tam, kde začíná swoboda twého obličeje..
Co se solidariti tíče, je xápána jako přirozená, ale též mi sami se rozhodujeme komu co dát - co si kdo zaslouží. Sprawedlnost je dosťi zásadňí pojem nejen w anarxistické filozofii. Proč žiwit ňekoho, je to snad ňekdo wíc? Každí má mít co si zasluhuje, co mu příroda dá.. Ale něco jiného owšem je, je-li ňekdo w nouzi ne swou winou.
Co se zmíňené přirozenosťi tíče, je xápána též přirozeňe, že toťiž je každí od přírodi jiní. Ňekdo slabší, ňekdo silňejší. Přesto neňí ňikdo ňikomu powinowán, ale umí-li ňeco wíce, pak je jisťe uznáwán. Tolik o autoritáx w Anarxii - jeďiném swrxowaním wládcem je ..idea! Snad jen wíjimečňe smí bít jmenowán ňekdo jako předstawitelstwo. Jinak toto přeswjedčeňí umožňuje dosťi indiwiduálňí možnosťi a rozmaňitosťi wlastňíx názorů. Do toho, co jenom jeho je, ňikomu ňic neňí.


[ZP5!]